Světoznámé víno, zrcadlo jako stadion, celé staré město zapsané na seznam dědictví UNESCO a výhled jako z letadla – to je opojná kombinace, ze které se zatočí hlava i tomu největšímu škarohlídovi. Vítejte v Bordeaux!
Nádhera na druhou
Odrazit celé náměstí, to už chce notnou dávku odvahy. Krajinářský architekt Michel Corajoud si však vybral dobře. Všechny tři budovy z osmnáctého století lemující Place de la Bourse na břehu řeky Garrony jsou majestátní a zdvojnásobení té krásy prostě dech beroucí. Vodní zrcadlo Mirroir d´Eau je s rozlohou menšího fotbalového hřiště největším svého druhu na světě a také nejfotografovanějším objektem ve městě. Asi nejlepší na něm však je, že díky mlžným efektům dokáže rozhýbat děti i dospělé bez rozdílu věku – ostatně stejně jako celá akvitánská metropole.
Hodně otrlosti bylo ještě před nedávnem zapotřebí při vstupu do krypty baziliky St-Michel ve starém městě. Pro inspiraci pro své povídky si sem do podivné společnosti chodili třeba i Jules Verne nebo Victor Hugo. Při rušení starého hřbitova u kostela se totiž našlo asi sedmdesát překvapivě dobře zachovalých lidských mumií. Nikdo dodnes neví, proč se vlastně zachovaly, když stovky dalších těl hned vedle prostě shnily. Hrobníci se s tím před více než dvěma staletími moc nemazlili a prostě nebožtíky opřeli nastojato jednoho vedle druhého ke stěně kruhové krypty.
Docela věřím, že pod dohledem sto čtyřiceti prázdných očních důlků musely člověka napadat hodně originální literární myšlenky. Dnes už jsou mumie uskladněné jinde, protože jim společnost živých nesvědčila a kvůli vlhkosti jejich dechu se začaly postupně kazit. Lidé si prý dokonce odlupovali kusy kůže jako suvenýry a tak trochu šeptem se mluví i o satanistických rituálech, které v kryptě údajně probíhaly. Na stěnu krypty se však promítá působivá projekce toho, jak děsivým místem podzemní místnost kdysi byla. Kdo si chce z toho zážitku trochu provětrat hlavu, může zamířit opačným směrem – z podzemí do oblak. Štíhlá věž baziliky se tyčí do výšky sto čtrnácti metrů a výhled na město i řeku Garonnu je odtud skoro jako z letadla.
Podobně nevlídné jako krypta dřív bývalo i celé nábřeží Garrony. Zbytky starých loděnic a skladů z něj činily místo, kam se rozumný člověk nevydal ani ve snu. Dnes mnozí sní o tom, aby se tam mohli podívat. Na místě průmyslových „brownfieldů“ dnes otevírají své dveře obchody a restaurace. Ve zbrusu nové tržnici Halles du Bacalan lze třeba ochutnat podivnosti typu vajíček, která leží v uzavřené lahvi spolu černými lanýži tak dlouho, až přejmou jejich aroma, masa jehňat z Pauillanu krmených pouze mlékem nebo zaručeně čerstvých ústřic z nedalekého Arcachonu.
Zmoklý pes v láhvi
Someliéři na to zkrátka mají nos. Rozpoznat desítky aromatických i chuťových tónů, které se můžou skrývat ve víně, je přímo alchymie. V jiskrném moku se dá najít vůně zpoceného koňského sedla, petroleje, pižma, krabičky od cigaret nebo třeba zmoklého psa. Nevěříte? V Mekce milovníků vína, jakou Bordeaux bezesporu je, vás o tom na sto procent přesvědčí pod jednou střechou.
Pověstný „wow-efekt“ přitom přichází už cestou k muzeu Cité du Vin. Jeho nablýskaná desetipatrová budova má symbolizovat pohyb, ze všeho nejvíc však připomíná oblou nádobu na dekantování vína. Nejvíc vykulených výrazů je určitě k vidění v senzorické expozici, kde si návštěvníci na vlastní nos zkouší podivné vůně vína. Stačí přiblížit čichový orgán ke křivuli jako vystřižené ze středověku a stisknout gumový balonek.
Během prohlídky zdejších dvaceti tematických okruhů zjistíte, jak nejlépe párovat víno s různými pokrmy, a poznáte vinařské oblasti celého světa. Je však velká škoda hledět za obzor, když se člověk zrovna náhodou nalézá přímo uprostřed té možná nejslavnější a určitě největší se známkou kontroly původu na světě. Se sto jedenácti tisíci hektary má rozlohu jako polovina Bratislavského kraje a každý rok se tu vyrobí přes sedm set milionů lahví jiskrného moku. Kdosi si dal tu práci a spočítal, že se někde na světě každou sekundu prodá přes dvacet lahví vína Bordeaux.
Co ještě v Bordeaux neminout
- Máte rádi nakupování? V Bordeaux si při něm doslova ušoupete nohy. Zdejší pěší nákupní třída Rue Sainte Catherine je dlouhá bezmála jeden a půl kilometru a je díky tomu nejdelší svého druhu v celé Evropě.
- Náměstí Place des Quinconces s nádhernou fontánou a monumentálním obeliskem patří díky své rozloze přes dvanáct hektarů k největším městským náměstím v Evropě.
- Až potkáte sochu v podobě obří rezavé hlavy od katalánského umělce jménem Jaume Plensa, poznáte, že jste správně na náměstí Place de la Comédie. Zdobí ho velkolepé divadlo s průčelím v podobě antických sloupů a tepe tu to nejlepší z městského života.
- Pro pobyt v Bordeaux se vyplatí koupit kartu Bordeaux Citipass. Nabízí neomezenou MHD dopravu včetně říčních přívozů na vybranou dobu (24, 48 a 72 hodin) a jednorázový vstup do mnoha památek a atrakcí, procházku po městě s průvodcem, jízdu turistickým autobusem a další.