Pokořit ve třiaosmdesáti letech severní pól, zavést barevné televizní vysílání v Evropě, nalétat během jediného natáčení čtyři sta tisíc kilometrů a posbírat ceny britské filmové akademie ve všech technických kategoriích dokáže jen jediný člověk. Není to smyšlený James Bond, ale skutečný David Attemborough z masa a kostí.
Televiznímu moderátorovi na zuby nekoukej
Začátky bývají těžké, a to dokonce i u lidí, které ostatní považují za živoucí legendy, součást britského národního bohatství nebo je řadí do společnosti stovky největších Britů všech dob. Sir David Attenborough sice spolupracuje s televizní společností BBC už pomalu sedmdesát let a za své neuvěřitelné úspěchy při natáčení přírodopisných dokumentů byl pasovaný na rytíře hned dvakrát, při prvním pokusu získat počátkem padesátých let u BBC práci ho však vyhodili na ulici. Bylo to sice v tehdejší rozhlasové divizi, ale bolet to muselo i tak.
Naštěstí si ho všimla šéfka dokumentárního oddělení televize Mary Adamsová a vzala ho – ovšem pod podmínkou, že se moc nepohrne před kameru, protože na to prý má příliš velké zuby. „No, už je to lepší – za ta léta se mi trochu obrousily,“ podotkl k tomu s anglickým humorem nedávno sám Attenborough při vzpomínání na své začátky v televizní produkci.
Počátky Davidovy fascinace čímkoli živým – tedy kromě krys, které asi jako jediné živočichy na této planetě nesnáší, však sahají mnohem dále do minulosti. Konkrétně na pozemky vysoké školy v Leicesteru v dnešním západním Londýně, kde jeho otec dělal ředitele. V pouhých sedmi letech si David zařídil minimuzeum zkamenělin a nejrůznějších přírodnin, které se vysokoškolským studentům líbilo natolik, že mu do něj sami sháněli další přírůstky.
Přibližně ve stejném věku ho uchvátil sameček čolka velkého v nádherném svatebním šatě s výrazným hřbetním lemem, který v nedaleké tůni předváděl své zásnubní tance. Takové zážitky někdy dokážou člověka ovlivnit navždycky. Vím to z vlastní zkušenosti – v předškolním věku mi také přistál na zahradě za domem drak. Byl sice docela malý, ale šupiny měl přesně jako ti v pohádkách a byl krásně barevný. Že to byl sameček ještěrky obecné, jsem zjistil až mnohem později. Že se můj život bude nějak točit kolem živých tvorů, jsem však začal tušit už tehdy.
Čolci však každopádně prověřili i Davidovy obchodní schopnosti. Muž, který s odhadovaným čistým jměním ve výši pětatřiceti milionů dolarů patří mezi nejvýdělečnější osoby v celé BBC, díky nim získal svou první placenou práci. Leicesterská škola potřebovala větší množství čolků pro výzkumné účely a jedenáctiletý David je profesorům sháněl prodával po třech pencích za kus. Lovil je přitom v tůni, která se rozlévala pouhých pět metrů od školních pozemků.
Vypravěč a planeta
Bílý terénní landrover zastavuje uprostřed savany a Sir David Attenborough vystupuje z jeho útrob. Stoupá do africké trávy z místa spolujezdce – ostatně jako vždy. Ačkoli v pozici programového ředitele po několik let řídil obsahovou náplň celé stanice BBC, auto neřídil nikdy. Za celý život totiž nesložil zkoušky na řidičský průkaz.
Místo, kam ho keňský řidič dovezl, není jen tak obyčejné. Je to kus savany, kde probíhá vymření jednoho majestátního tvora v přímém přenosu. Před třemi lety tu uhynul poslední samec kriticky ohroženého nosorožce tuponosého severního jménem Súdán, což nemohlo ujít pozornosti kamer BBC. Sir David sem tedy přijel okomentovat celou situaci pro dokumentární pořad Seven Worlds, One Planet (Sedm světů, jedna planeta) a pomyslně tím spojil své jméno s Českou republikou Právě od nás totiž původně čtyři ohrožení nosorožci do keňské rezervace Ol Pejeta přicestovali.
Díky šestiminutovému videu mohu také napsat, že jsem měl tu výsadu pracovat na stejném místě jako Sir David, i když pochopitelně v jinou dobu. Během mé návštěvy ještě žili nosorožci všichni čtyři, dnes už keňskou trávu přežvykují jen dvě samice a záchrana celého poddruhu závisí pouze na technikách umělého oplodnění dříve odebraných samičích vajíček i spermatu již nežijících samců.
Být aspoň jednou za život na stejném místě jako David Attenborough však není zase až tak těžké. Jen při natáčení dokumentárního seriálu Ptačí život nalétal více než čtyři sta tisíc kilometrů, což je, jako kdyby obletěl celou planetu ne jednou, ale hned desetkrát. Protože však za celý život natočil dokumentárních filmů a seriálů na sedmdesát, asi moc nepřekvapí, když ho mnozí počítají k nejzcestovalejším lidem, kteří kdy chodili po zemi.
Překonat ho můžou snad jen astronauti, kteří na palubě mezinárodní vesmírné stanice krouží kolem Země nepřetržitě několik měsíců. Sir David navíc drží i další neuvěřitelné cestovatelské rekordy. Když ve svých třiaosmdesáti letech natáčel na severním pólu, stal se nejstarším člověkem, který se tam dostal, a přes tři sta metrů hlubokým ponorem v batyskafu u Velkého bariérového útesu v Austrálii stanovil nový rekord v hloubce útesového potápění. A jen tak mimochodem – David Attenborough je cestovatelem nejen náruživým, ale také skromným. Se svým štábem létá vždy ekonomickou třídou a upgrade do vyšší třídy přijímá jen v případě, že se vztahuje nejen na něj, ale i na celý štáb.
Svým zájmem o vymírající nosorožce, následky globálního oteplování a ničení všemožných druhů životního prostředí Attenborough bere i ve svých čtyřiadevadesáti letech vítr z plachet těm, kteří mu vytýkali, že ukazuje přírodu příliš idylickým pohledem. Ekologické smýšlení se však neomezuje jen na televizní obrazovku, ale proniklo i do jeho osobního života. Ve svých pořadech upozorňuje na to, že jednou z cest, jak planetě ulevit, je jíst málo masa – což dělá svědomitě i on sám, ačkoli vysloveným vegetariánem není. Narodil se ve stejném roce jako královna Alžběta, se kterou se osobně zná. Mnozí komentátoři se shodují, že právě to je důvodem, proč královský palác zakázal používání plastových brček na všech svých pozemcích.
Inovátor tělem i duší
Natáčet ve volné přírodě nejrůznější tvory od mravenců po slony asi ani není možné bez toho, aby člověk doslova závodil s možnostmi nejnovější techniky. Při tvorbě seriálu Život savců tedy přišly ke slovu infračervené kamery, rostliny v seriálu Soukromý život rostlin rozpohybovalo časosběrné natáčení a seriál Život v podrostu by asi nikdy nevznikl bez významných pokroků v makrofotografii.
Sir David však stál v pozadí mnoha ještě přelomovějších inovací. Práci v BBC vzal v době, kdy – ostatně stejně jako naprostá většina lidí té doby – nevlastnil televizi a před nástupem do zaměstnání viděl pouhý jeden televizní pořad. To mu však nebránilo v tom, aby se o pár let později stal prvním člověkem v Evropě, který zavedl barevné televizní vysílání. Sám se stal synonymem pro dokonalé filmy o zvířatech, pomohl však na výsluní i britské ikoně komediálního světa. Když se snažil co nejvíce zpestřit programovou skladbu stanice BBC 2, zaangažoval tehdy neznámou komediální skupinu Monty Pythonův létající cirkus – a vyvolal tím doslova cirkus na britské komediální scéně.
Dodnes je jediným tvůrcem, který získal prestižní ceny Britské akademie filmové a televizní tvorby za filmy černobílé, barevné, natočené ve vysokém HD rozlišení i nejvyšším rozlišení 4K a dokonce i za dokument pořízení technologií 3D. Pro to, aby se zapsal do srdcí milovníků přírody, snad ani nemohl udělat víc. Kdyby se snad diváci přece jen dopustili té trestuhodnosti, že by na Sira Davida Attenborougha hodlali zapomenout, je už teď jasné, že v odborných kruzích se nic takového stát nemůže.
Svá latinská jména po slavném tvůrci dokumentů nese alespoň dvacítka živých tvorů včetně paježury, nelétavého brouka nosatce, průhledné krevety z Madagaskaru, vymřelého mořského plaza, obří masožravé rostliny láčkovky, ekvádorského stromu nebo miniaturního pavouka velkého sotva jeden milimetr. A pokud by i to bylo málo, bude se jeho jméno vyhřívat – nebo spíš mrznout – na přídi nové britské výzkumné polární lodi RSS Sir David Attenborough. A když se Attenborougha v jeho čtyřiadevadesáti letech někdo odváží zeptat na důchod, lakonicky odpovídá: „Ale to by byla nuda, ne?“.
Attenborough – pohled pod pokličku
- Na otázku, jak moc nemá rád krysy, Sir David odpověděl: „Fascinují mě obří pavouci a parazitičtí červi, ale když se do místnosti dostane krysa, musím se ovládat, abych nevyskočil na nejbližší stůl“.
- Za svůj život nasbíral 32 čestných diplomů od univerzit po celém světě a bezpočet ocenění včetně Descartovy ceny předávané v roce 2004 v Praze. O ekologických problémech diskutoval i s americkým prezidentem Barackem Obamou.
- Kdyby mohl mít David Attenborough nějakou výjimečnou schopnost, chtěl by umět létat. A kdyby se mohl vtělit do nějakého zvířete, vybral by si lenochoda.
- Během natáčení jako první zaznamenal na film mnohé živé tvory včetně varanů komodských nebo hlubokomořských chobotnic a ryb ze seriálu Modrá planeta.
- Ikonický seriál Život na Zemi na celém světě odhadem vidělo asi půl miliardy lidí. Kéž by to bylo o dva více – při tsunami v Thajsku v roce 2004 totiž přišel o svou neteř i praneteř.
- Sir David málem zahynul při filmování delfínů na Bahamách, když ho vlna smetla pod potápěčskou plošinu. Producent filmu Alastair Forthergill k tom řekl, že by určitě nechtěl mít v životopise napsáno, že zabil Davida Attenborougha.
- S britskou královnou Alžbětou má sice přátelské vztahy, o americkém prezidentovi George Bushovi staršímu však prohlásil, že je to ekologický zločinec. Po zvolení Donalda Trumpa do funkce se nechal slyšet, že Britové sice nemohou ovlivňovat americké volby, ale zastřelit ho by možná šlo.
