Sníte o tom, že se podíváte do vesmíru? Pozdrav z kosmu dostal už každý z nás a ani o tom většinou neví. Kus vesmíru na Zemi nám totiž každodenně přináší inženýři NASA.
Co myslíte, existuje ve vesmíru život také někde jinde, než na Zemi? Touto a také mnoha dalšími otázkami se zabývá vesmírný výzkum posledních padesát let. Málo do čeho se investovalo tolik financí, jako do kosmických projektů. Sice zatím známe jen zlomek odpovědí na naše mimozemské otázky, ale už teď s jistotou můžeme říci, že z ekonomického hlediska to byly za ta léta dobře investované peníze. Průzkum vesmíru totiž přispěl k mnoha objevům každodenního života. Některé z nich zachraňují životy, jiné šetří peníze či dávají lidem práci a ty další dělají bytí na naší planetě mnohem pohodlnější a jednodušší.
Ekonomický význam vesmíru je skutečně ohromný a je hnacím motorem pro nalézání nových odvětví ve vědě a v technologiích. Představte si, jak se všichni ti vědci a inženýři léta lopotí s nějakým úkolem, který třeba nepřinese kýžený výsledek, ale přitom jejich snažení zamává s úplně jiným vědním oborem a oni vynaleznou věci, které se postupem času pro nás všechny stanou úplně samozřejmými. A to se děje už více než půlstoletí. Z toho vyplývá, že neexistuje žádná jiná aktivita na Zemi, která by měla tak jedinečný význam a byla tak úspěšná a všem prospěšná jako právě vesmírný výzkum. Každý jednotlivec z něj má totiž výhody. Každý rok od roku 1976 vydává NASA seznam každé komercializované technologie či produktu, který je spojený s jejím výzkumem.
Bezdrátová sluchátka
Snad nikdo, komu je přes padesát, nezapomene na datum 20. července 1969. Nestala se žádná katastrofa, naopak. Došlo k obrovské senzaci. Neil Armstrong vstoupil na Měsíc a všem pozemšťanům poslal legendární vzkaz „Je to jen malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo“. A víte, proč jste tuto památnou větu mohli slyšet? No přeci díky náhlavní soupravě, která zajišťovala hlasitý a jasný přenos. Toto zařízení okamžitě začali používat i vojenští piloti. Přístroj měl ale pořád do dokonalosti daleko, a tak společnost United Airlines vyzvala designéry, aby přišli s lehčím a pohodlnějším řešením. Po několika pokusech Courtney Graham a Keit Larkin navrhli praktické čelenkové řešení s přidáním akustické trubice, mikrofonu a přijímače. Světlo světa tak spatřil model headsetu s označením MS-50, který United Airlines používají dodnes. Křišťálově čistá komunikace je dnes samozřejmostí pro domácnosti, kanceláře, expediční střediska nebo call-centra. Stejná společnost původních designérů dnes vyvíjí supermoderní Bluetooth headsety, které umožňují připojení pro mobilní telefony či notebooky. Celý tento vynález vzešel ze základní potřeby mluvit spolu čistě a jasně na velké vzdálenosti.
Sluneční brýle
Zatímco ještě před dvěma sty lety byly sluneční brýle považované za ošklivou zdravotní pomůcku, dnes patří k sexy módním doplňkům, i když primárně by měly chránit váš zrak před poškozením. To platí stejně pro pobyt na Zemi, jako pro kosmické lety, protože ve vesmíru je sluneční záření mnohem intenzivnější a škodlivější. Kosmičtí letci se musí chránit nejen při procházkách po vesmíru, ale dokonce i uvnitř lodi. Společnost Ray-Ban patentovala pro svou speciální kolekci Survivor Collection technologii, která zkoumala kosmické aplikace diamantových povlaků. Vyvinuli tak brýle s povlakem, který má desetinásobnou odolnost proti poškrábání a ušpinění oproti běžným skleněným čočkám. Diamantový povrch je trvale připojený k čočce pomocí procesu iontového paprsku původně vyvinutého vesmírným programem NASA.
Globální družicový polohový systém (GPS)
Pro ty, kteří se špatně orientují nebo neumějí číst v mapách, bylo vyvinutí GPS doslova požehnáním. Na každé místo teď dorazíme snadno a včas díky prapůvodní potřebě zachytit snímky kvasarů, nejjasnějších objektů ve vesmíru, ve vzdálených galaxiích. Vědci ale postupem času tento proces obrátili. Tentokrát bylo cílem zachytit přesnou polohu dalekohledů, které pořizovaly snímky tvaru a orientace Země ve vesmíru. Po spuštění prvního satelitu GPS vyšel najevo komerční potenciál těchto schopností. Na počátku osmdesátých let pak americké letectvo začalo budovat sledovací síť a umisťovat první pozemní stanice se sledovacími místy. Dnes tato síť zahrnuje tolik přijímačů, že tvoří největší geodetickou, centrálně spravovanou sledovací síť GPS. Díky rozšíření internetu teď můžeme dokonce sdílet informace v reálném čase a s přesností až do pěti centimetrů.
Kojenecká výživa
Mnoha maminkám se stává, že se jim po porodu nevytvoří mléko vůbec nebo jen velmi málo a musí tedy sáhnout k náhradnímu řešení. Díky potřebě zlepšit nutriční hodnotu stravy astronautů při dlouhodobém pobytu ve vesmíru a využít k tomu řasy jako recyklační činidlo mohou dnes novorozenci, a to i ti předčasně narození nebo miminka s nízkou porodní hmotností, dostávat doplněk stravy, který obsahuje složky, které jsou součástí mateřského mléka. Některé kojenecké výživy tak dnes obsahují přísadu Formulaid aditivum na bázi mikrořas vysoce obohacených o živiny, o nichž se předpokládá, že jsou prospěšné pro mentální a vizuální vývoj kojenců. Formulaid obsahuje dvě esenciální polynenasycené mastné kyseliny známé jako DHA a ARA. Obě dvě se nacházejí v mateřském mléce. ARA je převládající mastnou kyselinou v šedé hmotě mozku a DHA zase hraje svou důležitou roli v sítnici oka.
Infračervený ušní teploměr
Když se může pomocí infračerveného astronomického satelitu měřit teplota hvězd a planet, proč by se nedala díky infračervené senzorové technologii měřit tělesná teplota člověka. Počátkem devadesátých let minulého století se společnost Diatek spojila s NASA a společně vyvinuly infračervený teploměr. Umíte si představit, jaký zvrat to pro zdravotní sestřičky byl, když dokázaly za méně než dvě vteřiny změřit teplotu uvnitř ušního bubínku a to navíc s naprostou přesností? I samotným astronautům přišel tento neocenitelný rychlý pomocník vhod. Rtuťový teploměr je v kosmickém prostředí nebezpečný a ten rektální zase jen málo pohodlný.
Paměťová pěna
Máte doma matrace či polštáře s paměťovou pěnou a spí se vám proto jako na obláčku? Opět můžete za své sladké sny poděkovat NASA a bolavým zádům astronautů. Původně byla totiž líná pěna vyvinutá, aby zmírňovala svalové napětí kosmonautů, ke kterému dochází při velkém přetížení. Aby se eliminovalo riziko poškození páteře, umístili jim vývojáři do kokpitu anatomické polštáře, které jim poskytovaly potřebnou ortopedickou podporu. Než se paměťová pěna dostala do většiny ložnic, muselo se ještě zapracovat na efektu vrácení otisku tvaru těla do původního tvaru. To se podařilo naštěstí vyřešit a my tak dnes můžeme ulevit naší bolavé kostře.
Atletické boty Nike Air
Až si někdy půjdete zaběhat, zvedněte hlavu a pohlédněte k nebi. Vesmírný výzkum může za to, že při sportu máte nohy jako v pokojíčku, a můžete tak udržovat své tělo i duši v rovnováze. To, co je dnes běžnou součástí podešví moderních atletických bot, tedy pružná pryž, byla původně určená pro skafandr astronautů Apolla, kteří ho potřebovali, aby mohli ve stavu bez tíže bezpečně vykonávat své práce. Při výrobě sportovních bot se jednoduše využily výrobní a konstrukční procesy používané při výrobě kosmických obleků. Tím převratným momentem, který mění pohled na sport, je okamžik, kdy se guma setkává s povrchem silnice a dochází k nárazu. Bývalý inženýr NASA Frank Rudy přišel pod křídly Nike Corporation s nápadem vsadit do bot jakýsi tlumič. Využil při tom technologie vyfukování pryže do formy. Jeho koncept používá jakýsi polštářek ze vzájemně propojených vzduchových buněk, které jsou umístěné pod patou a špičkou a společně tlumí rány.
Fotoaparát v mobilním telefonu
Umíte si představit život bez selfie? Takoví youtubeři by bez fotoaparátu v mobilu vůbec nemohli existovat. Tomuhle maličkému vynálezu, který jim dnes plní peněženky, mohou poděkovat Ericovi Fossumovi a jeho týmu, který zkoumal způsoby, jak vylepšit doplňkové obrazové snímače polovodičů s cílem významně miniaturizovat kamery na meziplanetární kosmické lodi a přitom udržovat vědeckou kvalitu obrazu. Touto cestou se zrodil snímač CMOS s aktivním pixelem CMOS-APS, který má výrazně lepší kvalitu obrazu a poskytuje kompletní miniaturní zobrazovací systémy, jež mají malé nároky na energii. CMOS-APS se ve velmi krátké době osvědčil jako ideální pro vytváření kamer, které se hodí do tenkých mobilních telefonů. Asi byste těžko hledali značku mobilního telefonu či notebooku, která tento obrazový snímač nepoužívá. Nejsou to ale jen mobilní telefony, kde tenhle technický zázrak pracuje. Neobejdou se bez něj ani lékařské endoskopy.
